Vypocty
Jak správně chápat data, která se zobrazují v dashboardu?
Aby uživatel pochopil výsledky průzkumu, je potřeba nejprve porozumět procesům, které zpracovávají data z odpovězených dotazníků.
Tomu nejlépe poslouží konkrétní příklad. Přesuňme se tedy do společnosti, která se zabývá prodejem potravin on-line.
Nazveme ji například “Houska”. Houska velmi rychle roste a denně nabírá desítky lidí, jejich HR ředitel se proto rozhodl, že potřebuje efektivněji sbírat zpětnou vazbu od zaměstnanců a rozhodl se pro nasazení platformy Weekdesk.
Podívejme se ale blíže do oddělení IT, ve kterém momentálně pracuje 10 specialistů, kteří zlepšují Houskův e-shop a ze všech témat, které se v průzkumu objevily vyberme téma “Odměna”.
K tomuto tématu se může vázat více dotazů, například na variabilní složku odměny nebo její férovosti, my jsme si však vybrali otázku, která nám přijde intuitivní a na její výsledky se dále zaměříme.
Tato otázka zní: “Myslíte si, že jste férově odměňování za práci, kterou vykonáváte?”. Na tuto otázku mohou zaměstnanci odpovídat v rozmezí od 1 do 10, čím vyšší číslo, tím lépe.
Jaké tedy uvidíme výsledky z tohoto tématu po půl roce provozu dotazování, když zaměstnancům zasíláme průzkum jedenkrát za měsíc?
To demonstruje následující tabulka. Mějte prosím na paměti, že se každý měsíc nemusí tento dotaz objevit v průzkumu u každého zaměstnance, protože jsou tyto průzkumy individualizovány.
Po prvním měsíci dotazování je to jednoduché, výsledné číslo 9.2 vzniklo jako aritmetickým průměrem se zaměstnanců, kteří během prvního měsíci odpověděli.
Jednalo se o zaměstnance 1, 3, 4, 7, 10.
Druhý měsíc už je o něco složitější.
Agregace odpovědí se totiž dívá i do historie.
Proto se výsledky druhý měsíc počítají i z těch, kteří odpovídali již v prvním měsíci.
Jedná se tedy o všechny zaměstnance kromě zaměstnance 9, který neodpověděl ani v prvním ani v druhém měsíci.
Ve třetím měsíci situaci ještě trochu zkomplikujeme, protože někteří zaměstnanci odpověděli již podruhé.
U takovýchto zaměstnanců tedy budeme počítat s nejnovější odpovědí, kterou máme k dispozici.
Čísla, která používáme ve výpočtu znova označujeme tučně, aby to bylo zřetelné a vidíme, že konečně odpověděl i zaměstnanec číslo 9.
Ve čtvrtém měsíci na vás čeká naposledy něco nového.
Zaměřme se zde na zaměstnance číslo 3 a 4.
Jak vidíte, zaměstnanec č. 3 znovu odpověděl kdežto zaměstnanec č. 4 nikoliv.
Vzhledem k tomu, že chceme mít výsledky aktuální tak se díváme do historie maximálně 3 měsíce zpět.
To znamená, že odpovědi z 1. měsíce se již do agregace nezahrnují, tím pádem vypadává odpověď zaměstnance číslo 4 a 7, kteří nemají novou odpověď.
Oblast jejíž odpovědi se mohou zahrnout do výsledků jsme vyznačili světle modrou barvou aby to bylo naprosto zřetelné.
V dalších měsících již nic nového k agregaci nemáme, tudíž se jim separátně nebudeme věnovat.
Last updated
Was this helpful?